Kde bodové hranice rostou a kde klesají

Bodová hranice z loňska je to jediné konkrétní, co o přijímačkách dopředu víš. Skoro nikdo ale neukazuje, jak se ta čára hýbe mezi ročníky, a přitom je to ta zajímavější informace. Vzali jsme programy, u kterých škola zveřejnila hranici v roce 2023 i v roce 2025, a dali obě čísla vedle sebe. Žádný trend nedopočítáváme a nic z něj nevěštíme.

Porovnat jde míň programů, než by sis myslel

Podmínka je tvrdá: hranice musí existovat v obou ročnících u téhož programu. Když škola jeden rok hranici nezveřejnila nebo program tehdy ještě neexistoval, řádek prostě vypadne. Chybějící rok se nikdy nenahrazuje nulou, to by z něj udělalo „propadlou hranici", která se nikdy nestala. Po téhle podmínce zbylo 107 programů z celkových 736. Z toho hranice vzrostla u 51 programů, klesla u 51 a stejná zůstala u 5.

Ještě jedno omezení, které je fér říct rovnou: porovnání vychází jen ze škol, které hranici zveřejňují opakovaně. V našich datech jsou to tyhle:

• Masarykova univerzita

Nejnápadnější chybějící jméno v tom seznamu je Univerzita Karlova. Její statistická příloha bodovou hranici neuvádí u žádného z 225 programů, které od ní máme. Místo hranice zveřejňuje decily bodů ze zkoušky. Do porovnání dvou ročníků se proto nemůže dostat ani jeden její program. Není to naše selekce a nedá se to obejít: hranici, kterou škola nezveřejnila, si nedomyslíme. Jedna výjimka ale existuje a stojí za ni: Pedagogická fakulta UK vydává vlastní přehled a v něm hranici i počty přijatých uvádí, jenže po jednotlivých kombinacích dvouoborového studia, ne za program jako celek. Proto je u 154 programů téhle fakulty na webu tabulka po kombinacích (naposledy za řízení 2 026) a u programu samotného zůstává pomlčka: každý pár měl jinou hranici a jedno číslo za všechny by bylo vymyšlené.

Není to tedy obrázek celého českého vysokého školství, ale výsek, který se dá doložit dokumentem.

Stojí za to si uvědomit, co ta podmínka znamená v praxi. Většina programů v našich datech se do porovnání nedostane vůbec: buď škola hranici nezveřejňuje nikdy, nebo ji zveřejnila jen v jednom z obou ročníků. Kdybychom chybějící rok doplnili nulou nebo hodnotou z jiného programu, dostali bychom hezčí tabulku a nesmyslná čísla. Radši ukážeme míň řádků a u každého víme, odkud je. Program, který v jednom z těch let ještě neexistoval, se tu proto neobjeví ani omylem; není to opomenutí, ale jediný poctivý postup.

Kde hranice vzrostla

Kde hranice klesla

Když se číslo změní, ještě to neznamená, že obor ztěžkl

Tohle je nejdůležitější odstavec celého článku. Bodová hranice není teploměr obtížnosti. Je to výsledek konkrétní skladby zkoušky v konkrétním roce, a když škola zkoušku přestaví, změní se i čára, aniž by se cokoli stalo s uchazeči. Největší posun nahoru má obor Biologie se zaměřením na vzdělávání + Geografie a kartografie se zaměřením na vzdělávání na fakultě Přírodovědecká fakulta (PřF): jeho čísla po letech. Největší posun dolů má Antropologie na fakultě Přírodovědecká fakulta (PřF): i jeho vývoj je na stránce oboru. U obou jde o skok, který v součtu bodů nedává smysl vysvětlovat popularitou oboru; mnohem pravděpodobnější je jiné bodování. Proto tu nikde nenajdeš větu o tom, že obor „zlehčel". Ukazujeme obě čísla a necháváme úsudek na tobě.