Nejtěžší obory: kde připadá nejvíc uchazečů na místo

Když se řekne „nejtěžší obor", většina lidí si vybaví medicínu nebo práva. V datech to tak ale nevychází. Nejdelší fronta na jedno místo je u oborů, o kterých jsi možná nikdy neslyšel. Je to tím, že škola jich bere pár desítek, ne stovky. Tady je žebříček podle jediné věci, kterou z veřejných čísel spočítat jde: kolik uchazečů připadlo na jedno přijaté místo.

Kde se bere hranice žebříčku

Do tabulky jsme vzali programy, kde na jedno místo připadlo aspoň 4 uchazečů. Ta hranice není vycucaná z prstu: je to dvojnásobek mediánu celého datasetu, tedy dvakrát tolik, než je v našich datech běžné. Takových programů je 102. Řazení je od nejdelší fronty dolů a u každého řádku jsou obě zdrojová čísla, ze kterých poměr vznikl, abys viděl, že za ním není žádný odhad.

Nejtěžší nejsou největší

Nahoře žebříčku nestojí obory s nejvíc přihláškami, ale obory s nejmenší kapacitou. Obor Dentální hygiena na fakultě Lékařská fakulta (LF) dostal 876 přihlášek a přijatých bylo 23. Tady jsou jeho čísla. To je zlomek toho, co má všeobecné lékařství, a přesto je fronta na jedno místo výrazně delší. Druhý v pořadí je Fyzioterapie a funguje stejně: 761 přihlášek a 38 míst, i s rozpisem po letech.

Praktický důsledek: když si vybíráš mezi dvěma obory a jeden z nich má malou kapacitu, nespoléhej na to, že „tam se moc lidí nehlásí". Rozhoduje podíl, ne absolutní počet. Pomůže podívat se, jestli stejný obor neučí i jiná škola: třeba u oboru Fyzioterapie je srovnání všech škol, které ho učí, a je z něj vidět, že se čísla mezi školami liší násobně. Kompletní nabídku jedné fakulty zase najdeš v přehledu jejích oborů.

Co žebříček neříká

Poměr jde spočítat jen tam, kde škola zveřejnila obě čísla. To je 509 programů z celkových 736, které v datech máme. U zbývajících 227 programů chybí počet přijatých, takže se v žebříčku objevit nemůžou. Data máme ze škol, které je zveřejnily, a je jich zatím tolik:

• Univerzita Karlova: 225 programů v datech
• Masarykova univerzita: 207 programů v datech
• Univerzita Palackého v Olomouci: 149 programů v datech
• Vysoké učení technické v Brně: 85 programů v datech
• Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích: 69 programů v datech
• ČVUT v Praze: 1 programů v datech

Že v žebříčku nenajdeš ani jeden program Univerzity Karlovy, není náhoda ani naše selekce. Její statistická příloha počet přijatých neuvádí u žádného z 225 programů, které od ní máme, takže poměr uchazečů na místo u nich spočítat nejde. Odhadovat ho nebudeme. Kdyby ho někdo doplnil, byl by to nejsilnější kandidát na první místo v tabulce, ale bylo by to vymyšlené číslo. Jedna výjimka ale existuje a stojí za ni: Pedagogická fakulta UK vydává vlastní přehled a v něm hranici i počty přijatých uvádí, jenže po jednotlivých kombinacích dvouoborového studia, ne za program jako celek. Proto je u 154 programů téhle fakulty na webu tabulka po kombinacích (naposledy za řízení 2 026) a u programu samotného zůstává pomlčka: každý pár měl jinou hranici a jedno číslo za všechny by bylo vymyšlené.

Není to tedy přehled celého českého vysokého školství a žebříček se může změnit ve chvíli, kdy svá čísla zveřejní další škola.

Ještě důležitější je, co poměr neměří: kvalitu přípravy těch, kdo se hlásili. Na obor s dlouhou frontou se často hlásí lidé, kteří to zkoušejí „na jistotu" jako druhou volbu, jinde je naopak výběr sebekritičtější. Číslo ti proto řekne, jak plno bylo, ne jak dobří soupeři to byli, a rozhodně z něj nejde udělat číslo, které by ti řeklo, jak dopadneš. Když chceš vědět, kde jsi ty, porovnej svůj výsledek s loňskou bodovou hranicí v komparátoru; i ta je ale jen loňská čára, ne příslib.