Kolik škol vůbec zveřejňuje bodové hranice

Když hledáš, kolik bodů bylo loni potřeba, narazíš většinou na fóra a odhady. Důvod je prostý a nikdo ho neříká nahlas: většina škol bodovou hranici vůbec nezveřejňuje. V našich datech ji má jen 127 programů z 736, tedy zhruba 17 % z nich. U zbylých 609 programů zůstává v tabulce pomlčka, ne nula, ne odhad.

Kdo hranici uvádí a kdo ne

Rozdíl nevede mezi obory, ale mezi školami a jejich zvyklostmi. V našich datech hranici uvádí aspoň u jednoho programu 11 fakult, zatímco 44 fakult ji neuvádí ani jednou. Tabulka ukazuje všechny fakulty, které máme, seřazené podle toho, u kolika programů hranici najdeš.

Univerzita Karlova: nula hranic, zato decily

Nejnápadnější případ je Univerzita Karlova. V datech od ní máme 225 programů a bodovou hranici z nich zveřejňuje 0, skutečná nula, ne chybějící údaj. Zároveň je to ale škola, která o výsledcích zveřejňuje nejvíc ze všech: u 225 programů uvádí statistickou přílohu s decily a průměrnými body u zkoušky. Ta ti neřekne, kde byla čára, ale řekne ti, jak dopadli ostatní, a z toho si uděláš obrázek líp než z hranice bez kontextu. Podívej se třeba na obor Aplikovaná fyzioterapie: rozpis bodů má přímo na své stránce. Jedna výjimka ale existuje a stojí za ni: Pedagogická fakulta UK vydává vlastní přehled a v něm hranici i počty přijatých uvádí, jenže po jednotlivých kombinacích dvouoborového studia, ne za program jako celek. Proto je u 154 programů téhle fakulty na webu tabulka po kombinacích (naposledy za řízení 2 026) a u programu samotného zůstává pomlčka: každý pár měl jinou hranici a jedno číslo za všechny by bylo vymyšlené.

Je v tom paradox, který stojí za zapamatování: škola, kterou by ti kalkulačka „bodů na přijetí" nikdy nespočítala, je zároveň nejotevřenější v tom, co ze zkoušky vypustí ven. Kdo jen sbírá hranice, tuhle školu úplně přehlédne. Proto máme na obor stránkách obojí a nikde nepředstíráme, že chybějící hranici dokážeme dopočítat z něčeho jiného.

Proč je negativ taky užitečná informace

Když víš, že tvoje fakulta hranici nezveřejňuje, ušetříš si hodiny hledání čísla, které neexistuje. Místo něj se dá pracovat s tím, co k dispozici je: kolik lidí se hlásilo, kolik jich škola přijala, jak se ta čísla mění v čase a jaké byly bodové výsledky ostatních. To všechno je u každého oboru i se zdrojem. A když tvoje škola hranici naopak uvádí, ověř si u ní i poznámku: číslo často není „počet bodů z jedné zkoušky", ale součet víc částí.

Pár praktických odkazů na závěr. Chceš vidět, jak se stejný obor liší mezi školami včetně toho, které z nich hranici uvádějí? Podívej se na srovnání téhož oboru napříč školami. Zajímá tě konkrétní fakulta? Každá má vlastní přehled se všemi obory a s odkazy na zdrojové dokumenty, ze kterých čísla přepisujeme, třeba fakulta, která hranice zveřejňuje nejčastěji, nebo největší fakulta, která je neuvádí vůbec. Formulace v celém článku platí pro naše data, ne pro celé české vysoké školství: máme 55 fakult ze 6 škol.